Hrad se nachází na k.ú. Panské Lhoty v údolí řeky Brtnice, vzdušnou čarou 12 km jihovýchodně od města Jihlavy. Jedná se o kulturní památku s rejstříkovým číslem 21329/7-5055. Hrad Rokštejn představuje torzální památku, ruinu hradu. Dochované zdivo lze rozlišit na zdivo z poslední fáze existence hradu, u kterého probíhala destrukce, a zdiva v současné době odkrytá archeologickým výzkumem.

V rámci sanace hradu došlo k jejich zpevnění a prezentaci. Areál hradu Rokštejna se skládá z tzv. Horního hradu, Dolního hradu, severního předhradí, západního, jižního a východního parkánu.

Do výzkumu hradního tělesa jsou zapojeni studenti. Exkavační praxe zahrnuje zejména přímé studium principů stratigrafie v komplexním prostředí mnoha stavebních zásahů, změn způsobu využití jednotlivých zón i architektonických částí a několika zánikových horizontů. Součástí praxe je precizní kresebná, fotografická a geodetická dokumentace, včetně vektorizace do prostředí GIS.

Metodika exkavace je rozšířena o prosévání, plavení, třídění environmentálních a kulturních vzorků a základní konzervační postupy.

Strategie ekonomik jednotlivých sídel dokumentujeme a analyzujeme v menším segmentu krajiny s pokusem o rekonstrukce sídel a jeho primárního ekonomického zázemí např. vesnice a její plužina. V rámci rekonstrukcí původních středověkých územních ploch využívaných pro zemědělství se vychází z několika základních faktů, které se pokoušíme kombinovat pro zjištění úživnosti a výnosů středověkého ale i novověkého zemědělství. Nedocenitelným pramenem pro takovéto analýzy je krajinný prospekční průzkum a identifikace zaniklých antropogenních objektů (sídel a jejich agrárních zázemí), laserové skenování krajiny, kartografické prameny a písemné prameny (urbáře, lánové rejstříky).

Do systematického výzkumu agrárního a hospodářského zázemí hradu Rokštejn jsou zapojováni studenti v rámci předmětu AEB_129 Praxe archeologické prospekce: workshop I. Studenti získávají praxi v rozpoznávání antropogenních reliktů, v postupech jejich dokumentace a intepretace. Krajinný prospekční průzkum je založen na predikci, využití archivních a historických kartografických pramenů a v návaznosti na starší bádání uskutečněné v regionu.

Při identifikaci antropogenních reliktů dochází k jejich interpretaci na základě dochovaného charakteru a vazby zjištěného objektu na krajinu. Zachycené relikty jsou dokumentovány 2D (plány 1:100 včetně zaměření vlícovacích bodů a vektorizace do prostředí GIS, orientovaná fotodokumentace) a 3D (fotogrammetrie, zaměření totální stanicí v husté síti kódovaných bodů).

Na vybraných lokalitách dochází i k průzkumu detektorem kovů a odběru stratigrafických a environmentálních vzorků pedosondýrkou a jejich analýza.