Odběry pylových vzorků na starých rýžovištích v Krušných horách v roce 2025

Libor Petr

V roce 2025 uskutečnila MU v rámci projektu ArchaeoTin. Archeologie ve světovém dědictví – krajiny těžby cínu řadu terénních prospekčních akcí. Ve spolupráci s dalším z projektových partnerů, ÚAPP SZČ, se tyto prospekce a odběry vzorků mimo jiné zaměřili na lokalitu Jelení, známou také jako bývalá osada Vogeldorf (do roku 1945). Pylový profil byl odebrán na břehu potoka v místě výplavového kužele.

Pylový záznam lze interpretovat jako relativně rychlou sedimentaci, kdy krajina byla intenzivně osídlena. Ukončení sedimentace nastalo se zánikem osídlení před polovinou 20. století, kdy ustala lidská činnost a eroze a v místě sedimentace profilů se začal vyvíjet iniciální půdní horizont. V částečně odlesněné krajině dominuje smrk, původní jedlové porosty byly vykáceny. Pyl obilí a konopí ukazuje lokální zemědělství, stejně tak i řada ruderálních druhů a pastevních plevelů, a hlavně převaha pylu trav. Krvavec toten a černýš ukazují na obhospodařované louky.

Další byl profil Abertamy 1. Ten byl odebrán v nivě potoka v místě, kde anorganické nadložním sedimenty překrývaly vrstvu rašeliny ve spodní část profilu v hloubce 30 až 48 cm. Vrstvu lze na základě pylového spektra lze datovat do přelomu staršího a středního holocénu podle dominance pylu borovice a lísky a absencí dřevin které se vyskytují až v mladším holocénu jako je jedle a buk. Zajímavá je téměř absence pylu smrku, který je jinak dominantní dřevinou v zamokřených i nivách a na okrajích rašeliništích, ale nikoliv v období raného holocénu, kdy se teprve šířil. Pyl ostřic, spóry rašeliníku a tužebník ukazují rašelinnou louku, tvořící lokální bezlesí v potoční nivě v období před expanzí smrku, který během holocénu obsadil potoční nivy a výrazně zredukoval existenci primárního bezlesí na rašelinných loukách v potočních nivách.

Ve vrchní část profilu v hloubce 6 až 30 cm zcela dominuje smrk, další dřeviny jsou méně časté jako je borovice, jedle, buk, líska a ojediněle zachycený habr, dub, jilm a lípa (Tilia). Výrazně je přítomna i mokřadní olše. Pylové spektrum bylin má dominanci trav. Výrazná je křivka mikrouhlíků, které indikují lidské aktivity v okolí analyzovaného profilu. Prostředí lze na základě minima ruderálních a pastevních druhů bylin interpretovat jako částečně odlesněnou krajinu s extenzivní lidskou přítomností, ale bez polí a intenzivně využívaných pastvin.

Nivní profily ve starých rýžovištích jsou přímým ukazatelem lokálního vývoje krajiny. Zatímco MU z nich získává data o vývoji přírodního prostředí a prostřednictvím mineralogického (šlichování) a geochemického vzorkování také o historickém využívání krušnohorských vodotečí v procesu produkce cínu, projektový partner ÚAPP SZČ se zaměřuje na radiokarbonová datování sedimentárních záznamů.