Výzkum v metodologickém rámci landscape archaeology se zaměřuje se na dynamický vývoj Českomoravské vrchoviny ve středověku. Tato rozsáhlá oblast je typickým zástupcem skupiny starých hercynsko – variských krystalických hornatin (Mittelgebirge), které ve Střední Evropě zaujímají významnou rozlohu. Z hlediska klimatovegetačních ukazatelů a synantropie patří mezi periferie, což z nich činí území, která byla ve středověku intenzivně kolonizována.

Výmluvným příkladem dopadu stříbrorudného hornictví na podobu a strukturu středověkého osídelní Českomoravské vrchoviny jsou hornicko – metalurgické provozy. Projevuje se jako prudký boom zakládání velkého množství důlních, úpravnických a hutnických podniků v krajině. Shodně s nimi vzniká i množství sídel těchto pracovních komunit, které byly v době konjunktury produkce drahých kovů na sklonku přemyslovské éry i velmi lidnaté. Nejvýznamnější báňská centra byla spojena s finančními zájmy tehdejších elit z řad městského patriciátu v rolích důlních podnikatelů či úředníků. Jedním z cílů studia je proto analýza ukazatelů jejich prosperity a centrality.

Mezi ukazatele archeologické patří např. rozsah areálu, délka jeho života, množství a vybavenost obydlí, rozvinutost výrobní a sídelní infrastruktury. V písemných pramenech řadíme k těmto ukazatelům údaje o kaplích či kostelících, hospicech a pod. Kombinací obou přístupů tak lze přispět k poznání života a funkcí protoindustriálních neagrárních center a okolností jejich vlivu na transformaci středověké sídelní sítě. 

Tato protoindustriální složka středověké populace byla pohyblivá, proměnlivá a i krátkodobě nestabilní. Přímo i nepřímo, např. zvýšenou spotřebou nikoliv vlastní zemědělské produkce, představovala do značné míry cizorodý impakt, mimořádně náročný na exploataci přírodních zdrojů všeho druhu.

Na centrální Českomoravské vrchovině, která byla z hlediska historické exploatace drahých kovů výjimečná i ve středoevropském měřítku, padá do úvahy až desítka areálů s perspektivou dalšího výzkumu. Jejich studium přináší úplně nový pohled na funkce středověké kulturní krajiny.