Úspěchy ve výzkumu

2020 - ÚAM získalo dva projekty IGA

ÚAM získalo dva projekty IGA z celkem patnácti získaných na FF MU. Projekty Mgr. Dominiky Schmidtové a Mgr. Markéty Havlíkové získaly shodně 95% bodů hodnocení. Mohou se tak díky velkorysému financování během ročního projektu výrazně posunout ve svém studiu a výzkumu. Gratulujeme.

2018 - Dvě ceny rektora MU pro ÚAM v roce 2018

ÚAM v roce 2018 získala dvě zlaté medaile na poli vědeckých úspěchů. Jan Kolář převzal cenu rektora Masarykovy univerzity za mimořádné výzkumné výsledky pro mladé vědce do 35 let. Josef Wilczek získal cenu rektora Masarykovy univerzity za vynikající disertační práci.

Jan Kolář přebírá z rukou rektora cenu za mimořádné výzkumné výsledky.

Jan Kolář, archeolog a historický ekolog, který v současné době působí jako stipendista Fullbrightovy komise na University of Pennsylvania, patří k mimořádným osobnostem své badatelské generace. Zaměřuje se na regionální a teritoriální aspekty společnosti na přelomu eneolitu a doby bronzové, land-use v minulosti, historickou ekologii a teorii archeologie. Jeho současný výzkum je zaměřen na vztah minulých lidských společností k lesu a krajině v dobách sociálních a environmentálních krizí, například jeho úlohu v adaptačních procesech. Výsledky své badatelské práce publikuje v prestižních časopisech jako Nature, Archaeometry, Journal of Archaeological science, Review of Palaeobotany and Palynology a dalších. Jan Kolář je pravidelným účastníkem mezinárodních konferencí, na některých se podílí i organizačně. Je také řešitelem či spoluřešitelem několika významných projektů, mimo jiné ERC Starting grantu Long-term woodland dynamics in Central Europe: from estimations to a realistic model.

Josef Wilczek přebírá z rukou rektora cenu za vynikající disertační práci.

Josef Wilczek absolvoval své doktorské studium pod dvojím vedením na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a na Université de Bourgogne v Dijonu (Francie). Jeho disertační práce New approaches for the acquisition, systematisation and interpretation of archaeological artefacts překonává most mezi humanitními vědami a dalšími disciplínami, jako je matematika, statistika a počítačové vědy s motivací automatizovat alespoň částečně proces akvizice, klasifikace a atribuce archeologických artefaktů. Postupy Josefa Wilczeka použité při řešení specifických otázek přitom mohou být jednoduše generalizovány a přizpůsobeny pro studium široké škály památek hmotné kultury, přestože jeho disertace byla zaměřena jen na některé druhy artefaktů (zejména keramiku, bronzové sekery a spony) z několika chronologických period (neolit, doba bronzová, doba laténská).

2017 - Křest čtyř nových publikací výzkumu na Pohansku u Břeclavi

Výzkumný tým Pohansko u Břeclavi v krátkém období od konce roku 2016 do počátku roku 2017 dosáhl vynikajícího publikačního úspěchu. Vyšly čtyři prestižní monografie prezentující výsledky rozsáhlého mezioborového výzkumu velkomoravského hradiska.

Monografie Petra Dreslera s názvem Břeclav-Pohansko VIII. Hospodářské zázemí centra nebo jen osady v blízkosti zázemí centra? nakladatelství Munipress shrnuje výsledky tříletého projektu GA ČR, který nastolil moderní metodologické a interpretační přístupy k hierarchizovaným sídelním aglomeracím  a jejich subsistenčních strategií.

Obr. 4: Prof. Jiří Macháček předává slovo dr. Petru Dreslerovi, aby představil svou publikaci o hospodářském zázemí velkomoravského centra Pohansko u Břeclavi

Další tři představované knihy jsou výsledkem výzkumu tzv. druhého kostela na lokalitě Břeclav-Pohansko. Kostelík centrálního půdorysu byl objeven na severovýchodním předhradí hradiska a kolem něho bylo prozkoumáno pohřebiště se 152 hroby. Publikace jsou zaměřeny na konkrétní témata související s populací pohřbenou kolem rotundy.

Monografie kolektivu autorů Jiřího Macháčka, Petra Dreslera, Renaty Přichystalové a Vladimíra Sládka s názvem Břeclav - Pohansko VII. Kostelní pohřebiště na Severovýchodním předhradí vydaná v edici Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, sv. 455. komplexně zpracovává kostelní pohřebiště včetně kompletního katalogu. Monografie přináší archeologicko-historický pohled na komunitu, která zde žila a pohřbívala.

Obr. 5: Dr. Renáta Přichystalová představuje kolektivní monografii Břeclav Pohansko VII.

Publikace editovaná Vladimírem Sládkem a Jiřím Macháčkem At the End of Great Moravia: Skeletons from the Second Church Cemetery at Pohansko-Břeclav (9th–10th Century A. D.) vydaná v prestižní edici Oxford: BAR Publishing, International Series 2836. přináší soubor příspěvků  analýze a interpretaci antropologických dat, jak pohřbených jedinců, tak i populace jako takové.

Obr. 6: Doc. Vladimír Sládek představuje kolektivní monografii At the End of Great Moravia

Monografie Martina Wihody a Jiřího Macháčka: Pád Velké Moravy aneb Kdo byl pohřben v hrobu 153 na Pohansku u Břeclavi Nakladatelství Lidových novin, edice Prameny české historie nabízí příběh muže pochovaného v interiéru kostela, v hrobě označeném číslem 153. Na základě rekonstrukce životního příběhu tohoto muže se kniha pokouší zasadit pozoruhodný objev druhého kostela na Pohansku do širších mocenských, sociálních a kulturních souřadnic, aby dospěla k některým až překvapivým závěrům.

Obr. 7: Prof. Martin Wihoda představuje kolektivní monografii Pád Velké Moravy

2017 - Projekt a oceněná kniha o systému využití krajiny a sídlištní struktuře v raném středověku

Hlavním smyslem mezinárodní spolupráce bylo popsání a pochopení historických procesů, které hrály důležitou roli při rozvoji i úpadku komplexních raně středověkých společností ve středovýchodní Evropě, zvláště z hlediska vývoje sídlištních struktur a systému zlepšování země. Tento úkol jsme zvládli s pomocí metod komparativní historie a teorie systémů. Řešení bylo založeno na srovnání dvou lokálních komunit z jižní a severní části teritoria obývaného západními Slovany: jedné z povodí řeky Notte v Mittenwalde v Braniborsku (Německo) a druhé z dolního Podyjí na Břeclavsku (Česká republika). V rámci projektu proběhly v obou regionech archeologické výzkumy a rozsáhlé prospekce, které přinesly řadu překvapivých nálezů

Nejdůležitějším přínosem mezinárodní spolupráce byla praktická realizace myšlenek komparativní archeologie a historie při výzkumu komplexních raně středověkých společností středovýchodní Evropy. Její postupy umožnily poznávat důležité pravidelnosti v toku dějin, aniž bychom při tom pominuli specifika jednotlivých regionů, jejichž vývoj vykazuje odlišnou dynamiku a vlastní jedinečnost. Systematicky aplikovaná nadregionální komparatistika tak nahradila dosavadní národně orientované dějin, ve kterých jsou jednotlivé země Evropy separovány a pojednávány jako izolované a vzájemně oddělené ostrůvky. Díky intenzivní spolupráci se také podařilo překonat problémy související s odlišnou badatelskou tradicí v České republice a v Německu, a to využitím metodických nástrojů z oblasti tzv. teorie systémů, která se zabývá formulací a dedukcí obecných systémových zákonů, aplikovatelných na všechny systémy určitého typu. Tímto způsobem jsme provedli velmi komplexní archeologicko-historickou komparaci raně středověkých společností z Braniborska a Moravy v časovém úseku od 6. do 13. stol., která byla zpracovaná do podoby obsáhlé monografie, která vyšla v prestižním německém nakladatelství.


Prof. Florin Curta z University of Florida in Gainesville (USA) napsal ve své recenzi pro časopis Speculum  (2016, 91/2) - Medieval Academy of America (University of Chicago Press) o knize, že „this work is historical and archaeological analysis of the most sophisticated sort. Not many books throw out such a provocative variety of challenges to existing scholarship, and fewer still do so in such a convincing manner“.

Kniha získala  získaly Cenu rektora Masarykovy univerzity za významný tvůrčí počin v roce 2016.

Jiří Macháček přebírá cenu rektora MU (2016).

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info