Abstrakt

Archeogenetika je dnes nepochybně nejbouřlivěji se rozvíjejícím oborem poznání pravěké minulosti lidstva. Od průlomových studií publikovaných v časopise Nature v letech 2014–2015, definujících tři základní složky genetických profilů všech současných evropských populací a potvrzujících jak zcela odlišný genetický původ příchozích neolitických zemědělců a původního mezolitického obyvatelstva kontinentální Evropy, tak příchod geneticky doposud neznámých populací kolem roku 3000 z černomořských a kaspických stepí, ještě neuběhlo ani deset let. Mezi tím se zásadně změnil jak počet vzorkovaných skeletů, tak také přístup k analýze a interpretaci získaných dat. Tyto výzkumy se zákonitě nemohly vyhnout ani našemu prostředí. Díky poloze v centru Evropy, kde se od nepaměti protínají nejrůznější zájmy přicházející ze všech koutů kontinentu, i díky skeletům, dostupným u nás z téměř všech období spojovaných s různými tzv. archeologickými kulturami, jsou poznatky získané jejich studiem klíčové i pro celou Eurasii. Postupem času se naše pozornost také čím dál častěji přesouvá od migrací a genetických proměn populací v kontinentálním měřítku k vývoji jednotlivých detailně studovaných regionů a ve výjimečných případech i ke studiu konkrétních lidských komunit, rodin i jedinců. Představit, co se podařilo doposud zjistit, na čem momentálně pracujeme a na co se chystáme v Budoucnu zejména ve spolupráci s archeogenetiky z Max Planck Institutu v Lipsku a některými dalšími týmy, je cílem naší prezentace.