Abstrakt:

Jedním z nejpozoruhodnějších nálezů z počátku neolitu jsou dřevěné studny. Tyto stavby umožňují neobvyklé nahlédnutí do neolitických sídel, jejich způsobu hospodaření a prostředí, i do okolní krajiny. Nedávný výzkum neolitického sídliště v Uničově na střední Moravě (Česká republika) přinesl objev dřevěné studny s výplní sedimentu a umožnil studovat toto téma pomocí interdisciplinárního přístupu s využitím řady přírodovědných oborů. Naše prezentace demonstruje tesařské dovednosti prvních zemědělců, které byly dle našeho soudu využívány také pro stavbu takzvaných „dlouhých domů". Porovnáním dendrochronologického a radiokarbonového datování jsme odhadli časové rozpětí existence studny. Víme tak, že studna byla používána dlouhodobě, záměrně čištěna, a nakonec byla i záměrně jednorázově zaplněna. Studie výplně studny osvětlily její využití a zánik a poskytly skvělý příklad pro studium dynamiky života a nakládání s odpady na neolitickém sídlišti. Záznam o životním prostředí získaný z archeobotanických vzorků naznačuje, že v bezprostřední okolí osady rostl prosvětlený les s převahou dubu a lísky a velkým podílem otevřených stanovišť, zatímco vzdálenější okolní krajina nebyla znatelně ještě ovlivněna lidmi.