Proč zkoumáme kamenné mlaty se žlábkem

Proč jsme se zaměřili na výzkum kamenných mlatů se žlábkem (něm. Rillenschägel)? Tyto artefakty představují v české i evropské archeologii fenomén. Jsou totiž považovány za nástroje pravěkých horníků a metalurgů. V případě Krušných hor mohou být indikátorem dobývání nebo primárního zpracování (roztloukání) surovin mědi a cínu, podobně, jako je tomu v dalších regionech Evropy (např. Aibunar, Rudna Glava, Copa Hill, Mitterberg, Špania Dolina).

Na území ČR není sice dobývání mědi, cínu či jiných kovů od eneolitu do konce doby bronzové přímo a nezpochybnitelně doloženo, můžeme zde však pozorovat výskyt kamenných mlatů se žlábkem, které nepřímo dokládají montánní činnost a primární úpravu kovové suroviny.

V oblasti Krušných hor zatím evidujeme 10 mlatů se žlábkem datovaných do doby bronzové. Hlavním cílem výzkumu je pomocí analýz SEM/EDX, petrografie a traseologie zjistit, k jaké činnosti mlaty sloužily. Zejména pomocí traseologie bude možné u vybraných exemplářů s pozitivní identifikací stop po opracování a striací ve žlábku stanovit typ úvazu a horniny, se kterou přišly tyto předměty do pracovního kontaktu. Tato metoda bude doplněna SEM/EDX, která jako jediná dokáže v submakroskopických až mikroskopických proláklinách na pracovních plochách mlatů detekovat stopy prvků (např. Cu, Pb, As, Ni, Sn, Ag a Au), odpovídajících zpracovávání určitých druhů polymetalických rud. Tato kombinace nedestruktivních přírodovědných analýz doposud nebyla v české a v zahraniční archeologie použita, jde tedy o původní výzkum, který má značný potenciál posunout výzkum těchto artefaktů blíže k poznání jejich primární funkce.