Projekt Historical pottery (Historická keramika; HP) se věnuje hrnčířství od období vrcholného středověku, kdy se formovalo jako profesionální řemeslo až po jeho úpadek a zánik v 1. polovině 20. století. Jeho cílem je výzkum technologie historické keramiky a hrnčířského řemesla, jejich uchování a prezentování.

HP zahrnuje odbornou část založenou na komplexním zpracování archeologických nálezů keramiky se zapojením přírodovědných analýz, experimentálních archeologie, historických, etnografických pramenů a metod moderní dokumentace (3D modelování). Z těchto podkladů čerpá část projektu zaměřená na popularizaci historického hrnčířství prostřednictvím workshopů, přednášek, výstav, sociálních sítí či výroby replik historické keramiky.

HP stojí na třech hlavních pilířích: Tradice hrnčířství jako historického řemesla a jeho odkaz; Technologie výroby historické keramiky a její výzkum a Experiment zaměřený na poznání a popularizaci hrnčířství. Projekt funguje pod záštitou Katedry UNESCO pro muzeologii a světové dědictví Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Zámku ve Žďáře nad Sázavou, kde má své zázemí.

V roce 2021 vzniklo nové logo projektu a facebookové stránky (Historical pottery/Staré Hrnce). Zároveň byl dokončen přesun zázemí na zámek do Žďáru nad Sázavou. Posledním rokem probíhal projekt NAKI II Vrcholně středověká keramika jako součást movitého kulturního dědictví (https://dask.zcu.cz/). Realizované aktivity lze rozdělit na dvě hlavní skupiny, a to odborné aktivity a popularizační činnost.

Odborné aktivity

Rok 2021 se nesl v pokračování zpracování regionálních zdrojů hlín. Probíhala výroba keramiky z hlín imitujících středověkou hrnčinu různými technikami ve spolupráci s Terezou Zemancovou (ÚAM FF MU), Evou Novou (Historická řemesla DANAR), Martin Cvejn (MC keramika) a Alexandrem Králíkem (Ateliér Saši Gr.; obr. 1). Společně s Martinem Košťálem (ÚAM FF MU) byl zahájen experiment s keramikou z 13. století s radélkovým dekorem, který bude pokračovat do dalších let (obr. 2). V září proběhl tradiční výpal zakuřované keramiky, tentokrát podruhé v hrnčířské peci ve Žďáře nad Sázavou postavené v létě 2020 (obr. 3-4). Cílem bylo ověřit a vylepšit vlastnosti tohoto konstrukčního řešení pece zjištěné při první výpalu na podzim 2020 a vypálit nádoby pro experimenty s regionálními zdroji hlín a s radélkovou výzdobou. Pokračovalo zpracování vsádek hrnčířských pecí v regionu.

V říjnu proběhla na zámku ve Žďáře nad Sázavou konference Trojí život středověké keramiky, která byla jedním z výstupů projektu NAKI II (obr. 5-6). Jejím cílem bylo prezentovat a diskutovat témata týkající se životních cyklů středověké keramiky (13. až 15. století) počínaje výrobou, užitím a zánikem konče, včetně jejího „znovuzrození“ při archeologickém výzkumu a fázi následného odborného zpracování a vyhodnocení. Sešlo se zde před 30 účastníků z řady archeologických institucí v České republice i na Slovensku. Prezentováno bylo 13 příspěvků, 4 postery a 6 keramických souborů.

Na přelomu roku 2021 a 2022 vyšlo speciální keramické číslo časopisu Archeologické výzkumy na Vysočině, které obsahuje 11 studií, spojených s projektem NAKI II. Tematicky pokrývají celé spektrum přístupů ke středověké keramice od experimentální výroby zakuřované keramiky, restaurování nádob, přírodovědné analýzy keramiky, možné zdroje keramických hmot a tradice výroby stavební keramiky na Vysočině či vyhodnocení dvou nálezů středověkých pecí se vsádkami na Jihlavsku. Kromě souborů z Vysočiny jsou zde publikovány soubory z Českých Budějovic či Černé Hory na Blanensku. Činnost HP je zde zastoupena články o experimentální výrobě zakuřované keramiky, vyhodnocením přírodovědných analýz keramiky z Počátek (kraj Vysočina), předběžném zhodnocení nálezu hrnčířské pece v Jihlavě v ulici U Skály či prezentací otevřené databáze zdrojů keramických hlín v České republice.

Experimenty realizované v letech 2012-2019 v Panské Lhotě byly vyhodnoceny v rámci dizertační práce K. Těsnohlídkové Technologie vrcholně a pozdně středověké keramiky Hrnčířská produkce Českomoravské vrchoviny 13. a 1. poloviny 14. století obhájené na ÚAM FF MU a dostupné online: https://is.muni.cz/th/ozfnb/?cop=3536218;id=300051).

Popularizační aktivity

Prezentace historického hrnčířství včetně výpalu zakuřovaného zboží proběhla 25. 9. v rámci Dne venkova, tradiční akce s několika tisící návštěvníků. Kromě probíhajícího výpalu si zde lidé mohli vyzkoušet výrobu keramiky na kopacím hrnčířském kruhu, seznámit se s technologií výroby keramiky v minulosti či se pomocí 3D brýlí pro zobrazení virtuální reality přenést do středověké venkovské hrnčířské dílny. Historická keramika byla zastoupena také mezi řemesly prezentovanými na Dnech otevřených ateliérů 3. 10. 2021.

Z akcí pro děti proběhl v létě řemeslný příměstský tábor a tematický workshop „Jeden den hrnčířem“ a to v návaznosti na projektu žďárského zámeckého muzea „Chytrá ruka“, který se věnuje obecně uchování a předávání řemeslných tradic. V rámci obou akcí se děti seznámili s historickým hrnčířstvím, jeho specifiky a odlišností od současné keramické výroby, vyzkoušeli si práci s hlínou, výrobu středověkých keramických plastik či práci na kopacím hrnčířském kruhu (obr. 7-8). Kromě hrnčířství se děti měly možnost seznámit s prací truhláře, skláře, knihvazače, výrobou textilu a kožených doplňků, které byly rámcově zasazeny do příběhu žďárského kláštera. Staré hrnčířství bylo částečně zapojeno i do podzimního keramického kroužku pro děti.

Akce na popularizaci starého hrnčířství neprobíhaly pouze v areálu žďárského zámku. Poslední srpnový víkend jsme spolu s keramickým ateliérem Saša Gr. prezentovali zakuřovanou keramiku a vytvořili dětské dílny na tradiční akci tavení skla u repliky sklářské pece v Havlíčkově Brodě.

Jedním z výstupů projektu NAKI II o vrcholně středověké keramice byla putovní výstava Trojí život středověké keramiky doprovázená stejnojmenným katalogem. Součástí výstavy byl funkční model kopacího hrnčířského kruhu, replika středověké pece vytvořená podle archeologického nálezu z Jihlavy Křížové ulice a vyplněná replikami zakuřované keramiky (obr. 9). Výstava byla otevřena v první polovině roku v Moravském zemském muzeu, během podzimu se přesunula do muzea Vysočiny v Jihlavě. Dioráma hrnčířského pracoviště doplňoval 3D model venkovské hrnčířské dílny od M. Koštála z ÚAM FF MU. V katalogu k výstavě byla prezentována technologie výroby středověké keramiky na základě realizovaných experimentů v minulých letech s důrazem na zakuřovanou hrnčinu.

V rámci projektu NAKI vzniklo 16 edukačních videí z experimentální výroby keramiky realizovaných v jeho průběhu na vědecko-výzkumné stanici ÚAM FF MU v Panské Lhotě. Zahrnují různé techniky výroby nádob či výpalu, zabývají se také vařením v keramických nádobách na otevřeném ohni. Videa jsou volně dostupná na: https://www.youtube.com/channel/UCGLsbWG1yXm5DbB4WQmBo8g/videos

Shrnutí a výhledy na rok 2022

Rok 2021 byl ovlivněn především dokončováním výstupů spojených s projektem NAKI II Vrcholně středověká keramika jako součást movitého kulturního dědictví, ten udával směr HP v uplynulých čtyřech letech. A dále přesunem zázemí na zámek do Žďáru nad Sázavou, který představuje vhodné místo pro popularizaci a umožňuje další rozvoj projektu. V roce 2022 je plánováno pokračování experimentů a výzkumu středověké keramiky, především formovacích a vypalovacích technik období 13. století. Dokončena by měla být úprava zázemí pro Historickou keramiku a obohacen počet akcí pro veřejnost včetně pokračování v podílení se na tradičních akcích žďárského zámeckého muzea. Plánován je rozvoj spolupráce s institucemi v regionu na možnostech prezentování starých řemesel, především s Muzeem Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Další odborná konference či workshop jsou plánovány na rok 2023.

Kateřina Těsnohlídková (Zámek Žďár nad Sázavou) – Karel Slavíček (ÚGV PřF MU)