Využití herních technologií v archeologii

26. 5. 2021 Ronald Harasim

Velký posun vpřed ve vývoji a výzkumu digitálního grafického obsahu odkryl obrovský potenciál v mnoha oblastech našeho života a především také v archeologii. Digitální technologie jsou v archeologii používány již mnoho let pro dokumentaci, analýzu, rekonstrukci, výuku a další oblasti, kterými prorůstají a nachází nové cesty. Herní průmysl a vzdělání je jednou z nich. Dokážete si představit výuku v online světě, kdy se ráno přihlásíte do výukové hry a celý den následujete virtuální postavu svého učitele? Spolupráci s kolegy z druhého konce světa ve virtuálním světě, kde za pomocí VR headsetu můžete blíže zkoumat artefakty? Nebo používat rozšířenou realitu přímo na nalezišti a vidět tak věci ukryté v zemi ještě předtím, než je odkryjete?

Myšlenka výuky ve virtuálním prostředí není nová. Nejrozšířenější hra, která dovoluje propojit celou třídu studentů do světa neomezených možností je Minecraft: Education Edition. Tato hra má v dnešní době obrovský dopad na studenty po celém světě, zejména při distanční výuce. V Česku se pomocí této hry vyučuje hlavně na základních a v menší míře na středních školách. Můžete si v ní projít historické lokality (přesné repliky měst), rekonstruovat památky a mnoho dalšího. Největší přednost této hry, modularita, je také její největší slabinou. Zjednodušeně zde nemůžeme pracovat s detaily a přesnými replikami, neboť vše co můžete v Minecraftu vytvořit se skládá z krychlových bloků.

Na obrázku výše rekonstrukce města Bagdád z 8. stol. ve hře Minecraft. A níže záběry ze hry ve formě videa.

Hry, které se naopak zaměřily na detail a věrohodnou rekonstrukci v určitém času a prostoru, nejsou většinou přímo určeny pro vzdělávací účely, ale pro zábavní průmysl. Vývoj těchto velmi kvalitních her (triple-A) trvá roky, stojí obrovské množství peněz a vyžadují velmi kvalifikované lidi z různých oblastí. Cena takovýchto her se pohybuje od stovek miliónů korun do jednotek miliard korun. Vývoj těchto her musí být profitabilní a tak se cílové publikum nenachází v oblasti vědy a vzdělání, ale to neznamená, že by se pro tyto účely nemohly používat. Tvůrci hry série Assassins Creed jsou si vědomi obrovské přidané hodnoty jejich díla a proto vytvořili speciální vydání s názvem Discovery Tour, které určeno pro vzdělávací účely. Na tomto vydání se podílelo mnoho odborníků a připravili prohlídky měst, běžného života, bitev, politiky, filozofie, umění, náboženství a mýtů. Česká hra Kingdom Come: Deliverance v tomto ohledu také nezaostává a je využívána,  díky historicky přesnému zpracování, k výuce historie na univerzitách.

Využivání herních technologií přímo pro oblast archeologie již dnes funguje. Můžete si projít virtuální muzea nebo prohlédnout historické lokality. Zde však kvalita za herním průmyslem ve většině případů velmi zaostává. Porovnejte si například projekt Harvardské univerzity Digital Giza - The Giza Project, kde se snaží plně přenést do digitální podoby lokalitu Gíza, a díl série Assassins Creed: Origin.

Snímek ze hry Assasins creed: Origins nahoře. Snímek z projektu Giza dole.

Ukázky z těchto her nám mohou rozšířit obzory ve využití herních technologií v archeologii. Bude to pro tento obor výzva, aby se odborné projekty dostaly na úroveň výše zmíněných her, ale není to nemožné. Pokroky ve fotogrammetrii, lidar technologii, “umělé inteligenci”, výpočetní síle mobilních zařízení, drony, headsety pro virtuální a rozšířenou realitu, dostupnost softwaru a mnoho dalších vymožeností se vyvíjí rychlým tempem. Existuje již rozsáhlá sbírka digitalizovaných artefaktů, např. virtuální sbírka ÚAM FF MU - http://atelier3d.phil.muni.cz. Stačí se jen chopit příležitosti, dát prostor kreativitě, představivosti, vzdělání; a uvidíme, kam nás cesty zavedou.